Blázni.cz - dobrý kanál
nebo přijďte v pondělí 21. 4. 2025 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka
|
|
|
Jorka Mouken je apolitický,
Viktor Hait je poetický.
Je to tou dobou,
je to tou dobou.
Jorka Mouken je nesemletý,
Viktor Hait už sem letí.
Bude to Boží,
bude to Boží!
Blázni.cz jsou skupina
naivních nesemletých individuí
a jsou rádi nahatý
a jsou rádi nahatý.
Co je nám všem společný?
To je POEZIE.
I když je někdy na píču,
i když je někdy na píču.
Vo HOVNĚ
vo SEXU
vo PIVU
ještě něco napíšu,
ještě něco napíšu.
K výstavě obrazů Viktora Haita v Galerii U Božího mlýna 14.3.2024
|
Sbalila si jen pár věcí, snad...
Veselou knížku, růže, tužku a sešit na poznámky.
Co si sebou vlastně může Duše sbalit?
Když je na vandru, nepotřebuje šaty ani otvírák na konzervy.
Ploužím se světem, bez výrazu, bez emocí.
Za to Ona si beze mě užívá, jako nikdy.
Pluje si jak ve snech a rozpíná se prostorem.
Třepetavě se směje, hladí listí v korunách stromů,
máčí si cancoury ve vodní hladině.
Neslyšně, však prozpěvuje si.
Dala jsem jí volnost, přestože se mě ani nezeptala.
Ani mě neupozornila, že teď pojedu na autopilota.
Jak dlouho bude trvat, než se vrátí?
Moc jsem jí ubližovala.
Bezstarostnou dívku jsem polévala lihem.
Předtím zas Cipralexem obalená v bublině,
choulila se bez projevu a duševní potravy.
Chtěla jsem z ní mít něco, co Ona není.
Přidávala jsem "volume" na velkou hlasitost.
Až jsem jí unavila a roztřásla hlasivky i prsty.
Nezbývá, než ji nalákat na odpočaté tělo.
takže spát a spát...
Nemá teď kam jinam jít.
Vrátí se...
Pokud ji teda nechytnou lovci duší.
Začnu ji chránit.
A nebo zas naslibuju hory doly?
|
Za "x" dosadila jsem si Tebe.
Jsi nesmyslnou součástí lineární rovnice,
kterou nikdy nedořeším.
Neumím ji spočítat,
přestože vzorečky znám nazpaměť.
Za "y" dosadil jsi místo mě druhou.
Ale na druhou stranu,
rovnice má vždy jen jedno řešení.
Od začátku jsem byla jenom v závorce.
Asi se rovnám jinému číslu.
Aniž jsem s tím počítala,
udělala jsem chybu hned na začátku.
Protože jsem zbrklá.
Z matiky jsem nikdy neměla dobrou známku.
Ten papír zmuchlám.
Nechám si dát zase pětku,
a raději napíšu slohovku.
|
Kondenzace vodních par v mracích.
Uvnitř nás dvou vzrušení.
Pak průtrž a pršení.
A v mechovém patře potají,
kdesi v houbovém podloží,
klíčí spory myšlenek.
Vibrace po vláknech emocí
a zadržování vody v lesích.
Něco z toho se snad odpaří.
A my pak stoupáme nahoru,
kde všechno napětí zkapalní.
Tam vysoko v mracích zas vodní páry kondenzují...
|
Když padal list,
i ta lípa smutná byla,
že všechno jednou skončit má.
Když padal list,
ona hodiny přeřídila,
jen pro pocit,
že se čas vrátit dá.
Když padal list,
lampy svítily brzy již.
Studená noc tmu přivítá.
Když padá list,
půlnoční píseň slyš!
Tvůj milý na Tě vzpomíná.
Když padal list,
oči bys ve víně prokalila.
-
To proto, abys spláchla žal.
Když padal list,
jako bys číši upustila.
Rovno tomu,
když Tě objímal.
|
⇡nahoru⇡
|
